Extrémně citlivé na výpadek v příjmech jsou malé podniky. Stačí pár opožděných plateb od odběratelů, a ačkoliv je podnik ziskový, reálně mu chybí peníze na bankovním účtu na úhradu běžných výdajů. Projekce cash flow je pro malý podnik nezbytností.
Král výkazů, cash flow
Malý podnik pocítí nedostatek peněžních prostředků mnohem významněji než podnik velký. Proto finanční problémy bývají u malých podniků způsobeny mnohem častěji ne nedostatkem zakázek, ale nestabilními peněžními toky. Majitelé firem častěji sledují výši obratu a ukazatel zisku je upozaděn, proto je mohou překvapit kritická období. Ukazatelé zisku i obratu budou referovat zajímavá a úspěšná čísla, přesto budou podniku chybět peníze na bankovním účtu. Do existenčních potíží dostává podnik rozkolísané cash flow.
Opožděné platby od odběratelů
Kritickou situací, kdy podnik ztrácí pevnou půdu pod nohama, jsou opožděné platby od odběratelů. Malé firmy nemají vytvořenou dostatečně vysokou rezervu, která by dokázala pokrýt výpadek plateb například od tří velkých klientů současně. Problematické jsou v tomto prostředí zejména dlouhé lhůty splatnosti, ty mohou být počítány například na několik měsíců. Podnik je dle účetnictví ziskový, ale chybí mu peníze na nákup materiálu nebo úhradu mezd.
Pomáhá monitoring klientů a jejich rozdělení do rizikových kategorií. Platby může urychlit také automatizovaný fakturační systém nebo nejrůznější slevy a výhody za včasnou platbu.
Špatné načasování investic
Řada podnikatelů má tendenci investovat ve chvíli, kdy jsou tržby v růstové fázi. Přehnaný optimismus ale může být pastí. Nákup technologií a vybavení bývá mnohem nákladnější, než je aktuální příjem. Výnosy a ziskovost investic je opožděná, podnik často vyčerpá všechny rezervy.
Investice je třeba hradit postupně, většinu investičních projektů je možné rozdělit do několika kroků a fází. Každá další fáze se spustí až ve chvíli, kdy peněžní tok snese další zátěž.
Nemožnost plánování
Dalším problémem, se kterým se setkávají spíše menší živnostníci, je sezónnost nebo nárazové získání zakázek. Střídá se doba extrémního vytížení a doba výrazného propadu příjmů. Podnikatelé ale mají tendenci plánovat výdaje podle silných měsíců a netvoří dostatečnou rezervu na slabší měsíce.
Pomáhá model měsíčního minima. Podnikatel si vytvoří rozpočet a zjistí, jakou minimální částku potřebuje měsíčně. V silných měsících převádí vše nad určené minimum na rezervní účet a ve slabých měsících z účtu čerpá, aby částku doplnil do potřebného minima. Vyplácí si stabilní výplatu a zbytek prostředků putuje do úspor.
Přetížení úvěry
Úvěrové financování k podniku patří, ovšem jsou firmy, které jej neumí využívat. Ocitnou se v situaci s kombinací krátkodobých úvěrů, kontokorentů, revolvingových úvěrů, leasingů a dlouhodobých zajištěných úvěrů. Brzy se objeví dominový efekt. Splátky jsou pevně dané, ale na příjmy a na jejich úhradu se nedá spolehnout.
Pomáhá model dluhového kalendáře se simulací splátkového zatížení. Podnik by si měl vytvořit různé scénáře pro možný objem příjmů a vyzkoušet si dopady splácení dříve než se k úvěrovým smlouvám (nebo k další úvěrové smlouvě) zaváže.
Daně, odvody, nárazové platby
Daňová povinnost se u malých podniků bez povinností platit zálohy objeví jednou ročně. Úhrada daňové povinnosti a případných doplatků na sociálním a zdravotním pojištění je citelným zásahem do hospodaření.
Řešením je oddělená rezerva na daňovou povinnost. Ve funkčním modelu posílá podnikatel z každého příjmu 20 % na vyhrazený účet, který neslouží k běžnému hrazení výdajů.
Výkaz cash flow je vhodné sestavovat minimálně na třicet, ale lépe na devadesát dní dopředu a průběžně aktualizovat projekci příjmů a výdajů.
Finanční krize nepřichází zvenčí, ale vzniká uvnitř firmy v rozhodnutích, návycích a schopnosti řízení.


